10. kolo
SK Véska - Tonery Olomouc 8:3 (3:0) góly: 4 Šuba, 2 Rumler, 1 Hořava, 1 Michejda
„Dnes je ideální fotbalové počasí, jen
kdyby tolik nepršelo a nefoukal vítr,“ pronesl před mnoha lety památnou větu
guru fotbalových komentátorů Václav Tittelbach. Kdyby zůstal svému
moderátorskému řemeslu věrný, nepochybně by takto optimisticky uvedl i další
zápas Vésky na jejím domácím hřišti. Jejím soupeřem tentokrát byly Tonery
Olomouc, po nichž po konci zápasu zbyly jen rozlité louže tiskařského barviva.
Po(s)tupné vyprazdňování inkoustových zásobníků řídila sestava ve složení T.
Zeman – Jirava, Michejda, Palaščák, M. Zeman – Doležel, Hořava, Rumler, Šuba.
Jak to vše začalo?
Tonery hned zpočátku
překvapily Vésku nástupem hodným rychlosti offsetového tisku, avšak jejich
prvotní snaha měla pouze jepičího trvání. Už v desáté minutě totiž
převzali otěže zápasu domácí, když Jan Šuba krásně zatáhl balón diagonálně
z poloviny hřiště a stříleným centrem našel zcela osamocenou nohu Roberta
Rumlera na zadní tyči (1:0). Důležitým prvkem při zakládání útoků Vésky jsou
pověstné dlouhé výhozy čerstvého debutanta v Superlize malého fotbalu,
brankáře a renesančního funkcionáře Tomáše Zemana. To se potvrdilo hned při
druhé gólové akci zápasu, kdy svou mohutnou pákou vrhl míč na Vojtěcha
Michejdu, který se neohroženě vřítil do vápna hostů. Z tvrdého souboje
vzešel roh domácích, který sofistikovaně zahrál Patrik Hořava na pravačku pozapomenutého
Vojty, jenž s přehledem zavěsil míč pod břevno (2:0). Učebnicovou ukázku
rychlého přechodu do útoku předvedli hráči Vésky u třetího gólu. Marek Zeman
vybojoval míč na své obranné polovině, bleskurychle jej předal Vojtěchu
Michejdovi, který jej stejně promptně poslal do běhu Janu Šubovi. Kanonýr Vésky
přihrávku ladně posunul na svou silnější levou nohu a nechytatelnou přízemní
ranou na vzdálenější tyč nedal góĺmanovi Tonerů šanci (3:0). Tříbrankové vedení
už Véska udržela až do poločasového hvizdu rozhodčího Hudce, který po dlouhých
letech oslavil návrat k prvoligové píšťalce.
Do druhé půle se hosté
odhodlali k nezvyklé rošádě, kdy svého nejlepšího hráče Kvasnicu poslali
mezi tři tyče do pozice nepříjemného libera. I přesto se po prvotním pětiminutovém
oťukávání vřítili do další šance hráči Věsky. Jan Šuba a Patrik Hořava
postupovali zcela sami na bránu, avšak nepochopitelně si v kombinaci
dávali přednost. Gólman hostí toho dokonale využil, míč vypíchl, potáhl jej
středem hřiště a přesně nabídl šanci ke skórování křídelnímu hráči, jehož
kopačka se nemýlila a navíc zahrála na housle domácího kapitána (3:1). Již
jednou zmiňované dlouhé výhozy Tomáše Zemana založily další gólovou akci Vésky.
Plachtící balón si na prsa zpracoval Robert Rumler a pohotově přihrál
nabíhajícímu Janu Šubovi, který se nemýlil (4:1). Pátý gól domácích byl
z kategorie laciných. Jan Šuba vystihl nepřesnou přihrávku gólmana soupeře
a přes polovinu hřiště trefil odkrytou svatyni (5:1). Naději pro zaseklý papír
v tiskařském stroji Tonerů vykřesala chyba v obraně Vésky. Tomáš
Jirava se naivně snažil křižnou přihrávkou najít spoluhráče, avšak trojblok
nabíhajících protihráčů jeho úmysl vystihl a pohodlně dopravil míč do sítě
domácích (5:2). Další dva góly Vésky opět vzešly z efektivních výhozů
domácího lodivoda; samostatný nájezd nejprve bryskní kličkou zakončil Jan Šuba
(6:2), posléze pak brankáře hostů vykoupali v rychlé kombinaci Radek
Palaščák s Patrikem Hořavou (7:2). Debakl ještě více navýšila akce, na
jejímž začátku stálo zachycení přihrávky Tomášem Jiravou a na konci
chladnokrevné zakončení Roberta Rumlera mezi nohy vracejícího se gólmana (8:2).
O alespoň kosmetickou úpravu nepříjemného skóre se vytékající Tonery postaraly
povedeným rohovým kopem, který zakončily z první levačkou na vzdálenější
tyč Zemanovy svatyně (8:3).
Nováček nejvyšší soutěže SK
Véska tak potvrdil pohodu z posledních zápasů, do níž se dostal po úvodním
rozkoukávání. Současná forma týmu z dolanských výšin tak indikuje, že
s „velkou neznámou“ elitní ligy olomoucké malé kopané se bude muset
počítat jako s černým koněm soutěže. Ostatně, už příští zápas
s Realem HDO ukáže, zdali se může mladický elán rovnat jednomu
z nejzkušenějších týmů hanácké historie. Tak či onak se zdá, že
záchranářské práce se navzdory předpokladům Vésky týkat nebudou.