Zápas podzimu! Hosté jako obhájce titulu, lídr ligy s nedostižným skóre a účastník letošní Ligy mistrů malého fotbalu proti domácím jako suverénně nejlepšímu týmu druhé části soutěže, v níž ještě neztratili ani bod. Véska opět svedla první boj již při výběru sestavy, zatímco Kafki musely sáhnout hluboko do svého rezervoáru personálních sil. Síla obou mužstev však slibovala velice zajímavé utkání.

Kafki vstoupily do utkání o něco lépe. V úvodních deseti minutách byly nebezpečnější a Véskovský studený diesel se ne a ne zahřát. Nepřesnosti na straně domácích však zůstaly nevyužity a když už se hosté dokázali dostat do zakončení, naráželi na po celý zápas výborného Jedličku v bráně domácích. S přesunem do druhé části poločasu však nastal obrat. Kombinace Vésky byly najednou přesnější a hráči hostů nestačili zachytávat zejména výpady domácích obránců. Jednoho z nich pak dokázal chytře využít Tomáš Janotka a Véska šla do vedení. V následujících minutách pak zářil gólman hostů, který se několikrát řádně seznámil s tvrdostí, velikostí a materiálem hracího nástroje. Převahu domácích pak těsně před hvizdem rozhodčího brankově vyjádřil Jan Tögel, jenž se slamomem přes skluzné údolí dokázal udržet na nohou a nekompromisně zavěsit.

Na začátku druhé půle hosté přece jen přidali. Zatlačili Vésku na její polovinu a snažili se vymačkat z domácích limetkovou citronádu. Obrana domácích však fungovala téměř bezchybně. Obě strany pak předvedly před brankami skutečně přírodní úkazy, když jeden z útočníků na každé straně neproměnil svou 267% šanci. Po tvrdé střele tečované těsně před brankářem však hosté dokázali dát kontaktní gól. Šanci na drama však při power play hostů ukončil rychlý kontr Vésky, kdy si Tomáš Janotka s Janem Tögelem dvakrát vyměnili míč a druhý jmenovaný opět poslal domácí do dvoubrankového vedení. I když se hosté snažili nadále, nedokázali se prosadit přes skálopevnou obranu svého soupeře. A když Tomáš Janotka využil dalšího brejku, bylo rozhodnuto.

Zápas dostál svým očekáváním. Nestranný fanoušek si musel přijít na své. Obětavost domácích brala dech, zákroky obou brankářů byly výstavní a góly na obou stranách vyžadovaly precizní přípravu i zakončení. Takovou jízdu nikdo z nás nepamatuje. Vésce se v letní přestávce povedlo posílit nejen kvalitativně, ale především přesně doplnila kádr o chybějící typy. K fyzicky nabušeným psům obranářům přišly chytré lišky a výsledkem je 16 bodů z osmi zápasů. Všichni hráči hrají o úroveň výš než v první polovině soutěže a je otázkou, kde má současný tým svůj strop. Je ale potřeba formu udržet a doufat v zaváhání ostatních týmů na čele tabulky.

Již dosti podzimní čtvrteční odpoledne na Slavoníně se neslo v duchu hned tři zápasů nejvyšší soutěže a právě ten prostřední obstaral duel nevyzpytatelného FC Marky Sport s jasnými favority z Vésky. I přes absenci některých opor se na straně hostů sešla silná sestava. Naproti tomu Marky Sport byl nucen hrát celé utkání bez možnosti výměny hráčů v poli, což domácím na jednu stranu mohlo přinést jisté obtíže, na druhou stranu byli ušetřeni nyní nesmyslně vymáhaného systému střídání pouze při držení míče, což si autor komentáře dovolí označit za nesmysl, který nemá v malém fotbale místo.

Hned od prvních okamžiků se vyjasnilo, jaký obrázek bude zápas po jeho valnou většinu mít. Výjev ze světa olomoucké malé kopané by se dal košatě nazvat jako "Kterak oranžový obr zeď bledého trpaslíka dobýval." Šlo skutečně o jeden ze zápasů, kdy se výsledek odvíjí především od toho, jak úspěšně umí favorit využít své převahy. To se žel Vésce v prvních poločasech nedaří, a tak ačkoli hráč Vésky vsítil první gól, zamířil do špatné branky a Marky Sport se dostal do překvapivého vedení. To však svou vysoce ekvilibristickou vložkou utnul Robert Rumler. A když pohledného trojúhelníku Klobouček-Šuba-Marek Zeman úspěšně využil poslední jmenovaný, skóre zápasu se překlopilo na stranu hostů. Hromada spálených šancí Vésky a zbloudilá střela domácích však znamenaly vyrovnání těsně před koncem poločasu.

Začátek druhé půle oživil především Jan Šuba, který během jedné minuty stihl třikrát orazítkovat brankovou konstrukcí domácích. To jemu ani celé Vésce nestačilo, a tak do konce zápasu přidal snad každý hráč hostů minimálně jeden zářez do dobře postavených tyčí domácí branky. Hru hostů ve druhé půli jejich kapitán po zápase charakterizoval jako tanec kobry při hře na flétnu, kdy přihlížející pouze čekají, až had uštkne. A to se stalo zhruba v půlce druhého poločasu, kdy Jan Šuba nejprve našel z autového vhazování nekompromisně tečujícího Roberta Rumlera, aby pak sám konečně zamířil přesně svou proslulou levou nohou. A když Véska zdárně vyřešila jedno z přečíslení ke konci zápasu opět Honzou Šubou, bylo o výsledku rozhodnuto.

Domácím je třeba složit poklonu. Zápas nevzdali ani neodchodili, naopak při troše štěstí mohli Vésku trápit mnohem déle. Vzhledem k zaváhání týmů na špici tabulky začíná plánované umístění Vésky na stupních vítězů nabírat reálné kontury. Avšak stále zbývá do konce soutěže šest zápasů a je třeba sbírat body plnými hrstmi, a to i v těžších zápasech, jako např. v příštím kole s lídrem tabulky.

První půle nabídla místy zajímavou podívanou. Nicméně diváci si z pohledu vstřelených branek po jeho většinu přišli přesně na to, za co si (ne)zaplatili. Domácí byli více na míči a dostali se do několika velice nebezpečných akcí, kdy je od otevření skóre dělily jen detaily jako některé tělesné části hostujícího brankáře či koordinace pohybu na úrovni pravidelného návštěvníka non-stopu ve čtyři hodiny ráno před brankou soupeře. Ale i hosté ukázali, že jejich postavení v tabulce není náhoda. Jejich smrtící brejky ani místy drtivý tlak plody nepřinesly, nýbrž dobře sehraná a prakticky nebránitelná standardní situace ke konci poločasu znamenala otevření gólového účtu zápasu. Jejich vedení však nemělo dlouhého trvání, neboť po ose Tögel, Palaščák, Klobouček našel míč neomylně svou cestu do svatyně hostů, čímž byl rovněž ukončen první poločas.

Druhá polovina znamenala pro oba týmy naprosto jiný zápas. Véska předváděla fotbal republikové úrovně a síť ve východní brance slavonínského svatostánku byla řádně otestována z hlediska pevnosti i pružnosti. Šestigólovou kanonádu v čele s hattrickem Honzy Tögela si domácí rozprostřeli do zhruba 20 minut, kdy byly k vidění pohledné kombinace, rychlé brejky, bomby do šibenice, ale také lehce šťastné odrazy. Zlomení hosté se svými ojedinělými dobrými příležitostmi kapitulovali na tradičně výborném Jedličkovi, který pro středeční večer musel působit v brance domácích pro střelce hostí spíše jako masivní neprostupný jehličnan. Závěr utkání však přinesl i chyby v řadách domácích a hosté je využili k lehké korekci skóre dvěma brankami.

Po takovém zápase se již nelze schovávat za žádná opatrná prohlášení. Je jasné, že je Véska v momentálním rozpoložení kandidátem na příčky nejvyšší (top3). Ztrátu z první poloviny soutěže již dokázala z velké části smazat a sérii výher bude třeba ještě o nějaký zápas protáhnout, aby vytyčený cíl začal nabývat reálných obrysů.

Rozjetá Véska narazila v 17. kole olomoucké nejvyšší soutěže na rovněž dobře hrající Kovo Dřevo. Ač tým inspirován zjevně sběrem druhotných surovin dorazil do Slavonína pouze v šesti hráčích, stále znamenal dle svých dosavadních výsledků značnou hrozbu. Domácí však i přes několik absencí těžili ze zákulisní drobné mravenčí práce v letní přestávce a nasadili do utkání plné dvě čtveřice hráčů.

První poločas utkání se nenesl v duchu, jaký si Véska před začátkem vysnila. Držení míče bylo jediným ukazatelem, v němž domácí jasně dominovali. Byli to ale hosté, kteří hrozili z ojedinělých kontrů. A zatímco Véska předváděla obecenstvu cenné lekce z fotbalové učebnice, zejména z kapitol o přihrávkách a tupém tlaku, hosté se dokázali gólově prosadit, když využili odrazu po standardní situaci a rychlejší reakce jednoho z jejich hráčů. Ani inkasovaná branka domácí z letargie nevytrhla, a tak po několika propagačních střelách, které brankář hostů využil k protažení, první půle skončila.

Druhá polovina již přece jen přinesla jiný obraz hry. Po prvotním lehkém rozkoukávání se Marek Zeman rozhodl, že vezme zdarma na projížďku na kolotoči jednoho z hráčů hostí a Martin Balcárek neodmítl předložený dárek, čímž skóre zápasu vyrovnal. Netrvalo dlouho a Jan Šuba po dvou nezištných přihrávkách Tomáše Janotky ukázal své fotbalové kvality, nejprve svou silnější levou nohou a následně svou opírací pravou. Pak však přišly chvíle obou gólmanů, kdy přihlížející diváci mohli vidět, že pro malý fotbal věk ani váha nejsou překážkou k prvotřídním výkonům. Bylo to však nedorozumění v obraně Vésky, které po odevzdaném míči dovolilo hostům ještě zápas zdramatizovat. Přesto ale Véska dotáhla zápas do zdárného konce.

Čtvrtá výhra v řadě umlčela i největší pochybovače a Véska je na nejlepší cestě zamotat ještě pořadí na čele soutěže. Příští týden na ni čeká nevyzpytatelný Levotil a případná další výhra by ještě zvýšila tlak na první tři týmy.

Další středeční večer představoval rovněž další pozdně letní šichtu pro někdejší dolanský tým. Úvod druhé poloviny sezóny se podařil nad očekávání, a tak nebyl důvod předpokládat, že by Véska měla mít starosti s Pergolou, nyní poslední stále hrajícím týmem první ligy. Sestava se pro třetí oficiálně jarní kolo sešla taková, že fanoušek neznalý poměrů musí mít z posledních zápasů dojem, že hosté před utkáním tajně losují jména z klobouku. Což ovšem značně znesnadňuje práci skautům ostatních týmů.

A v naprosto bohorovném duchu také hosté vstoupili do utkání. Z prvního poločasu museli mít nezaujatí diváci okolo krásný zážitek. Svítilo sluníčko, zpívali ptáčci, pivo v ochozech teklo proudem... Jen bohužel kvalitního fotbalu se nedostávalo. Véska byla sice bez zaujetí, nasazení a bojovnosti, ale i tak se její hráči zřejmě předháněli o vítězství v prozatím nevypsané soutěži o pohár Stanislava Tecla. Jelikož jde o malý fotbal, i domácí se dostali ke svým šancím, ale ztroskotávali na alespoň dobře fungující obraně. Klíčovým momentem mohlo být vyloučení domácího hříšníka, který neunesl sporný verdikt arbitra zápasu a zasypal jej sprškou výrazů, při nichž si i někteří hráči hostí mimoděk zakrývali uši, za což jej čekal oprávněný odchod do kabin. Véska však i v přečíslení po zbytek poločasu předváděla svůj neproduktivní styl a brankář domácích budil dojem neprůstřelné masivní zdi.

Do druhé půle a zbylé části přesilovky vlétli hráči hostů přeci jen s větší chutí a několik sekund před návratem pátého hráče domácích předvedla Véska nejpohlednější akci zápasu, kdy se míč z obrany dostal k Mirku Kloboučkovi, ten jej předložil před branku a tam jej Marek Zeman pod heslem "proč to dělat jednoduše, když to jde udělat složitě" poslal efektní patičkou do myší díry mezi nohama brankáře domácích. Ani gól v domácí síti bohužel neměl efekt protržení pytle. Naopak přinutil domácí k větší aktivitě a Patrik Jedlička musel v brance hostí několikrát předvést, proč je ve Vésce gólmanem č. 1. Několik minut před koncem zápasu nakonec ukončil své středeční střelecké trápení Jan Šuba a přidal na stranu hostů tolik kýženou pojistku.

Zvláštní, údajně oficiální, systém střídání pouze při přerušené hře a držení míče, nutil hráče obou týmů ke svým fyzicky rekordním výkonům. Zejména obrana Vésky zpestřila divákům podívanou o několik kilometrů nepřetržitých sprintových náběhů a jen díky již zašlému slunci nedošlo k samovznícení postranních lajn. Zápas to byl jednoznačně pod současnou úrovní Vésky, nicméně další dva body do tabulky posílají dolanské do velmi zajímavých pozic v tabulce pro zbylou část soutěže.

Dobrý start Vésky do jarní části soutěže dohrávané v létě a na podzim vnesl optimismus do řad i těch největších pesimistů. A tak se ve středeční večer ve Slavoníně chystal další zápas s týmem z čela tabulky. Chelsea však byla oslabena a do zápasu nastoupila v lehce polepené sestavě. Véska oproti minulému kolu rovněž značně pozměnila složení týmu, nicméně díky skvělým manažerským počinům v přestupovém období bude mít v jaroletněpodzimní části kam sáhnout snad pro každé kolo.

Prakticky celý zápas se nesl v režii domácích. Véska více držela míč, nehnala se bláznivě do útoku a trpělivě si čekala na své šance. Tu první využitou zaznamenal Jan Šuba, když svou šajtlí poslal míč kolem gólmana hostů, kterému dobře stínili výhled ostatní hráči domácích. Druhý gól pak přidal Miroslav Klobouček po výborném stříleném pasu Honzy Šuby. A do třetice Jan Šuba zvýšil na rozdíl tří branek, když v nastavení první půle po třech rozích hostů dokázal trefit zařízení přes celé hřiště.

Hosté ve druhé půli lehce zvýšili aktivitu a snažili se více držet míč. Nicméně výborně chytající brankář domácích za sebe pustil pouze jednu střelu po dobrém obtočení útočníka Chelsea kolem domácího zadáka. Přestože šance na další změnu skóre měly obě mužstva, divákům již nebylo přáno si zakřepčit s jedním z týmů a zápas skončil za stavu 3:1 pro domácí Vésku.

Nutno říci, že naprostou většinu zápasu měla Véska hru pod kontrolou. Hosté sice ojediněle hrozili, ale jejich šance ztroskotávaly na domácí obraně, případně byl domácí gólman nucen vytáhnout ze svého uzlíčku zákroků pár lahůdek. Neproměňování vlastních šancí vzhledem k výsledku tolik nebolí. Vzestup tabulkou tak pokračuje a vypadá to, že lze od Vésky ve zbylé části soutěže čekat zajímavé věci.

Podzimní část soutěže nám začala a v dresu Vésky se dnes představilo hned kvarteto nových hráčů. Takže před utkáním to bylo více o seznamování než setkání starých dobrých přátel.

Abych řekl pravdu, vzhledem ke kvalitě nových posil jsem neměl strach o fotbalový projev, ale přeci jen 4 noví v poli z celkových 7, to není málo.

Utkání začalo opatrně a v úvodních střídáních byla vidět klasická oťukávačka. Pak se nám podařilo vystřelit úvodní branku (Jan Tögel, který dloubnul přes brankáře), další gól přidal po krásné příhrávce Tögiho Mira Klobouk, když zasunul na zadní tyči. Do poločasu ještě jedenkrát úřadovala Tögiho levačka.

Druhý poločas se již nesl v ofenzivnejším duchu, a tak padlo ještě dalších 7 branek do obou sítí.

Shrnutí je pozitivní, podařilo se nám udělat skvělou přestupovou politiku, od Vyškova vytáhnout fotbalovost od kluků Jan Müller a Dominik Snášel. A do týmu se vrátil pozitivní náboj.

Let’s go Véska…