19. kolo
RoDo Legendy – SK Véska 4:4 (4:2)
Góly: 2 Michejda, Hořava, Zeman T.
V pozdní páteční večer se
v nedalekých Bělkovicích v rámci 19. kola první ligy schylovalo k již
šestému vzájemnému zápasu nadepsaných týmů za poslední tři roky. Oba týmy si za
tu dobu proklestily cestu ze třetí ligy a zatímní bilance zněla 3-2 ve prospěch
Vésky. Dolanský tým ale nechytil na jaře začátek druhé poloviny soutěže a první
výhru zaznamenal až minulé kolo. Extrémní los (posledních pět zápasů hraje
Véska s momentálně pěti posledními týmy tabulky) tomu chtěl, že Vésku
čekal další těžký soupeř, který měl v prozatímním průběhu jara rozhodně
lepší bilanci. RoDo si za krátkou dobu působení v nejvyšší soutěži stihlo
svým osobitým pojetím malého fotbalu nadělat celou řadu přátel a utkání
s tímto týmem znamená pro soupeře vždy velkou výzvu, co se týče
sebeovládání a zachování klidu. Ani pro tento týden se Véska nevyhnula několika
omluvenkám, a tak do utkání nastoupila v sestavě T. Zeman – Jirava,
Michejda, M. Zeman – Doležel, Hořava, Šuba.
Hosté se prakticky ani nestihli seznámit
s herním nástrojem a už jej lovili z vlastní sítě. Špatné přebrání
hráčů a podklouznutí brankáře otevřela domácím cestu ke snadnému vedení (1:0).
Bylo však znát, že utkání se opět povede ve vyrovnaném duchu. RoDo se téměř
vzápětí ke svému vedení zachovalo podle hesla lehce nabyl, lehce pozbyl. Dobré napadání Vojty Michejdy a mizerná
rozehrávka domácích znamenaly vyrovnání (1:1). Véska pak využila nacvičené akce
a Vojta přidal svůj druhý páteční gól, tentokrát klasicky hlavou po dobrém autu
Tomáše Jiravy (1:2). Líbivé zvuky vedení ale Vésku ukolébaly až k hernímu
spánku. Véskovští zedníci dokonale kvalitně zazdili několik velkých šancí a
brankové konstrukce hrála s domácími. Naprostý zmatek v její obraně
pak domácí využili samostatným nájezdem zakončeným parádní stahovačkou (2:2).
Dobré uvolnění a tvrdá střela otřená o tyč poslaly domácí opět brankově před
hosty (3:2). A zmar Vésky dokonala jednoduchá narážečka a přesné přízemní
zakončení (4:2). K lavičce o poločasové přestávce se tak hráči Vésky
trousili jako citrusové hejno zpráskaných psů.
První část druhé půle pak byla
dominantou obou obran. Nepříliš atraktivní podívanou však sledoval početný
zástup fanoušků. Ani ti však týmy nevyburcovali k otevřenější hře. Šance
na obou stranách byli pouze vzácným kořením všedního pátečního pokrmu. Domácí
v poklidu hájili své vedení, byli spokojeni se stavem utkání a pouze
využívali rychlých kontrů. Ani jeden z nich však nebyl úspěšný. Hosté se
pokoušeli o nátlakovou hru, ale selhávali na domácí obraně. Deset minut před
koncem tak Véska sáhla k nouzovému řešení a do branky se postavil Jan
Šuba. Výsledek se dostavil prakticky okamžitě a domácí byli zatlačeni hluboko
na vlastní polovinu. Patrik Hořava nejprve opět otestoval pevnost domácích
brankových konstrukcí, následným reparátem už ale propálil vše, co mu stálo
v cestě (3:4). Tomáš Zeman pak o minutu později využil svých kilogramů a
k solidnímu brankářskému představení přidal i nadstavbu v podobě
vyrovnávacího gólu (4:4). Zápas již další branku nenabídl, a tak se geografičtí
i tabulkoví sousedé rozešli poprvé v historii smírně.
Vzhledem k houpačkovému průběhu
utkání a dorovnání ztráty až při power play je již třetí jarní remíza opět
plusovým bodem. Je potřeba ocenit i domácí tým, neboť se tentokrát utkání
odvíjelo ve více přátelském duchu. Véska remízou udržela všechny prvoligové
vlčáky ze středu tabulky v dostatečné vzdálenosti za sebou. Příští dva
zápasy proti druhým Skunkům a sedmým Kafkám dávají ještě dolanským naději na
boj o vyšší příčky. Papírově nejslabších posledních pět zápasů by pak mělo
znamenat dostatečný polštář pro závěr soutěže.