20. kolo
SK Véska – FC Skunk 3:2 (2:2)
Góly: 2 Rumler, Šuba
Dvacáté kolo první ligy se pro Vésku
neslo v duchu svátečního utkání. Drtivá kola těžkého jarního losu se již pomalu
dotáčejí, avšak poslední velký zub představoval ve slunečné středeční dopoledne
tým FC Skunk. Olomouckým šelmám se ale ve druhé polovině soutěže značně otupily
drápy, neboť přes skvělý začátek jara v posledních třech zápasech
nezískaly ani bod, a tak místo očekávaného nahánění vedoucích Osmanů následoval
sešup na třetí místo tabulky. Ani Véska sice neprožívá zrovna májovou idylku,
ale poslední tři zápasy dávaly napovědět, že by v jejím případě mohlo
dojít k odrazu od pomyslného dna. Do utkání Véska nasadila tentokrát
sestavu T. Zeman – Jirava, Michejda, Palaščák, M. Zeman – Hořava, Rumler, Šuba.
Již začátek zápasu dával napovědět, že
nepůjde o pohodové sváteční dostaveníčko. Na hřišti mohla početná divácká
kulisa vidět zápal, dynamiku, emoce a vůbec vše, co by ke střetu dvou týmů
z horních pater první ligy mělo patřit. Obě mužstva vstoupila do utkání
důrazně a nedarovala soupeřům ani centimetr prostoru zadarmo. Šťastnější však
v úvodní loterii šancí byla Véska. Radek Palaščák vybojoval míč, přesně
jej předal Patriku Hořavovi a ten vyslal do samostatného nájezdu Roberta
Rumlera, který nadvakrát dokázal dopravit míč do branky (1:0). Vůbec první
úvodní gól Vésky na jaře ale nezůstal v zápase dlouho osamocen. Dobrovolně
vrácený míč a následná přehnaná ochota hráčů domácích vyústily v rychlé
autové vhazování hostů, po němž Skunci dokázali srovnat výsledkový krok (1:1).
Špatné přebírání hráčů ze strany domácích a přesná a prudká střela hostů navíc
prakticky vzápětí znamenaly obrat ve skóre (1:2). Véska ale zmobilizovala síly
a ještě do poločasu stihla vyrovnat, když Jan Šuba našel z rohového kopu
naprosto přesně hlavu Roberta, jenž svou beraní vložku proměnil ve svůj druhý
středeční zářez.
Po výměně stran se hrála naprosto
vyrovnaná partie. Na hostech bylo znát, že jsou fyzicky velmi dobře připraveni.
Několikrát dokázali domácí obranu přečíslit a potenciální požáry hasili
poloamatérští véskovští hasiči jen za pomocí individuálních zákroků, kdy
zejména oba Tomášové v sestavě domácích předvedli několik klíčových
momentů. Domácí ale nijak nezaostávali. Dokázali si vytvořit celou řadu
nadějných situací, nicméně špatné finální řešení a brankář hostů stáli
v cestě tomu, kvůli čemu vlastně fotbal hrají miliony lidí, co tvoří samu
jeho podstatu a co mnozí psychologové při podpoře výkladu determinace lidského
chování základními pudy sexu a agrese přirovnávají k pohlavnímu styku.
Přelétavé štěstí, které v dosavadním průběhu jara Vésku ostentativně
ignorovalo, však patrně ve středeční ráno našlo díky skvělé viditelnosti cestu
až do horní části Dolan. Radost psychologům po celém světě i většině přítomných
diváků tak přinesl Jan Šuba, který po samostatné akci, parádní kličce a přesné
střele utkání tři minuty před koncem rozhodl (3:2). Ve zbylých okamžicích Véska
namísto zmatků v obraně ukázala taktickou vyspělost a dokráčela tak pro
teprve druhou jarní výhru.
Véska do své historie může zapsat další
milník, když se jí v první lize premiérově podařilo porazit tým
z první trojky. Skunkům také vrátila podzimní porážku. Přestože se hosté
nepotkali s ideální formou, jedná se nepochybně o velmi důležité vítězství
a Véska se dotáhla jen na pouhý bod za právě třetí Skunky. Další průběh soutěže
je sice nevyzpytatelný, ale pro dolanské nyní nastává období, které na podzim
dokázali proměnit v šest výher ze šesti zápasů. Vzhledem ke skutečnosti,
že bodově je na tom Véska po sedmém jarním kole stejně jako po tom podzimním,
nezbývá než doufat, že historie se zase jednou bude opakovat.